V německy mluvících zemích se výrazem "Foehn" označuje teplý a suchý vítr z hor. Tento článek se zabývá vývojem Foehnu. V dalších dvou článcích se budeme zabývat významem a průvodními jevy větru Foehn.
Co je Foehn?
Foehn (tedy vítr, jenž dal češtině rovněž název pro vysoušeč vlasů) vzniká při proudění vzduchových hmot nad pohořím v důsledku silného větru. Na přední straně pohoří jsou vzduchové hmoty nuceny stoupat, což způsobuje jejich ochlazování. Po přechodu horského hřebene vzduchové hmoty klesají na zadní stranu pohoří (závětrnou stranu), kde se opět ohřívají a jsou vnímány jako suché a teplé vzduchové masy. Tyto sestupné proudy se označují jako Foehn.
Pro tento typ horského větrného systému se ve světě používají různé termíny. Ve vysokohorské oblasti se v závislosti na směru větru používá termín "severní Foehn" nebo "jižní Foehn". V USA se teplý svahový vítr ve Skalistých horách označuje jako Chinook. V jižním Chile se používá termín Puelche a v argentinské oblasti And mu říkají Zonda. Všechny termíny se vztahují k regionálním větrným systémům.
Jak se tvoří Foehnův vítr?
Zjednodušeně lze říci, že Foehn vzniká, když je na obou stranách pohoří rozdílný tlak vzduchu. Vzduch se snaží vyrovnat rozdílné tlakové podmínky. Toto vyrovnávání se projevuje jako vítr. Vítr tedy není nic jiného než vyrovnávání tlaku vzduchu, který proudí z míst s vyšším tlakem vzduchu (město A) do míst s nižším tlakem vzduchu (město B). Odpovídající síla se nazývá síla tlakového gradientu. Pokud se mezi oblastmi s vysokým a nízkým tlakem nachází orografická překážka (např. Alpy), jsou vzduchové hmoty nuceny tuto překážku buď obtékat, nebo ji překonávat. Způsob překonání překážky závisí na řadě faktorů. Důležitá je výška a šířka pohoří a také stabilita atmosféry.
Jedná se však o velmi zjednodušený pohled, protože větry málokdy vanou přímo z tlakové výše do tlakové níže. Tření při zemi a Coriolisova síla jsou faktory, které činí popis proudění větru složitějším.
Tento jev si můžete představit pomocí naší větrné animace. Video ukazuje vítr pro 26. únor 2024. Oblasti s rychlostí větru (10 metrů nad zemí) mezi 25 a 35 km/h jsou podbarveny zeleně. V oblastech podbarvených modře je vítr výrazně slabší. Černé izobary (čáry stejného tlaku) ukazují výrazně vyšší tlak na jižní straně Alp než na straně severní. Rozdíl tlaku mezi Bernem (severní strana Alp, 998 hPa) a Brigem (jižní strana Alp, 1004 hPa) je 6 hPa. Čím větší je tlakový rozdíl mezi oběma stranami hor, tím výraznější je Foehnův vítr. Aby se rozdíl tlaků vyrovnal, proudí vítr přes Alpy z jihovýchodu na severozápad (viz video). Na jižní straně Alp se vyskytují orografické srážky, zatímco na severní straně Alp je pozorován suchý svahový vítr (=Foehn), který přináší vyšší teploty v severní alpské oblasti.
Následující dva články se zabývají vlivem celkové povětrnostní situace na Foehn, ukazují působivé obrázky Foehnu a podrobněji vysvětlují fyzikální vlastnosti tohoto jevu.
